Výročí dne – 28. června 1914: Sarajevský atentát

[adsenseyu1]

Sopherl! Sopherl! Sterbe nicht! Bleibe am Leben für unsere Kinder! Žofie Chotková, tou dobou těhotná, nemohla manželovu prosbu vyplnit. Nemohla mu slíbit, že se postará o jejich děti. Stejně jako manžel umírala. Gavrilo Princip ji střelil do břicha. Zemřela jen pár minut poté, co zemřel její muž. Následník habsburského trůnu František Ferdinand d’Este.

Srbsko chce Bosnu. Tam ale vládnou Habsburkové…

Na samotném začátku byla cesta následnického páru do horké Bosny a Hercegoviny. Mělo ji Rakousko-Uhersko, chtělo ji Srbsko. Do Srbska chtěli i obyčejní Bosňané. Musela přijít lekce. Habsburkové se rozhodli, že uspořádají velké manévry. U srbských hranic. Nepřítele je třeba zastrašit chřestěním zbraní ještě předtím, než se odváží k nějakému nerozvážnému činu. Jenže nepřítel, Srbsko, už bylo rozhodnuto. Naplánovalo útok. Útok, který měl mocnářství zasáhnout v místě nejcitlivějším…

Manévrů se zúčastnil z pozice vrchního inspektora císařských vojsk také František Ferdinand d’Este, následník habsburského trůnu, doprovázený manželkou Žofií, toho času v požehnaném stavu. Na závěr manévrů si naplánovali návštěvu bosenské metropole – Sarajeva. Tady se měli zúčastnit velkolepé vojenské přehlídky. Přehlídky moci a síly. Srbům se musí ukázat, že Bosna je naše!

28. června se František Ferdinand s manželkou vydali na cestu. Z lázní Ilidža, kde strávili noc, se vydali do Sarajeva vlakem. Na nádraží je čekal guvernér  Oskar Potiorek, společně se pak vydali na inspekční cestu do sarajevských kasáren. Po inspekci se pak v 10.00  kolona šesti automobilů vydala k sarajevské radnici po třídě Appel. Kolem trasy, kterou následník habsburského trůnu projížděl, bylo připraveno hned několik atentátníků.

První atentát se nezdařil. Bomba vybuchla pozdě

První atentátníci jménem Mehmedbašić a Čubrilović se k útoku neodvážili. Zaútočil až Nedeljko Čabrinović, který hodil na vůz, v němž cestoval František Ferdinand, bombu. František Ferdinand měl přežít. Bomba se svezla po plátěné střeše automobilu a vybuchla pod automobilem, který jel za vozem arcivévody. Zraněno bylo dvacet lidí, František a jeho choť vyvázli bez úhony. Další atentátníci, byť byli připravení, se zaútočit neodvážili. Ani Gavrilo Princip. Když jej kolona vozů míjela, nerozhodně stál. Pistole Fabrique Nationale FN Model 1910 zůstala v kapse.

Pak proběhla recepce na radnici a když skončila, projevil arcivévoda František zájem navštívit v sarajevské nemocnici ty, kdo byli zraněni při prvním pokusu o atentát. Žofie Chotková seznala jeho nápad výborným a přidala se, program, který měla naplánovaný, zrušila. Není přeci možné, že by manžela nedoprovodila. V 10.45 se kolona automobilů vydává na cestu. František Ferdinand s Žofií jedou ve třetím voze. Vůz je otevřený, střechu má staženu.

Řidič si spletl cestu. Zastavil přímo před Gavrilo Principem

Guvernér Potiorek rozhodl, že do nemocnice kolona pojede mimo sarajevské centrum, po nábřeží řeky Miljacky. Řidič vozu, ve kterém seděl arcivévoda s manželkou, nebyl o změně trasy informován, chybně odbočil na třídu Františka Josefa a když se pak pomalu pokoušel vycouvat, přiskočil k vozu nějaký mladík, který vytáhl pistoli a dvakrát vystřelil.

Byl to Gavrilo Princip, který se poté, co první pokus o atentát ve čtvrt na jedenáct nebyl úspěšný, bezcílně toulal Sarajevem. Zastavil se v kavárně  Schiller, kde se občerstvil sendvičem. najednou uviděl automobil, který pomalu couvá ulicí. A v něm habsburský nástupnický pár. Několik kroků od něj. Nebylo o čem přemýšlet. Náhoda mu přihrála do cesty událost, která stála za rozpoutáním první světové války. Třeskly dva výstřely. První kulka se odrazila od kování dveří  a zasáhla hraběnku Chotkovou do břicha. Druhá pak zasáhla Františka Ferdinanda do krční tepny.

Trestu smrti Gavrilo Princip unikl. Zemřel v Terezíně

Za svůj čin byl Gavrilo Princip společně s dalšími atentátníky, srbskými agenty a členy organizace Černá ruka, souzen a odsouzen. Smrti následníka habsburského trůnu nelitoval, smrti jeho manželky ano. Nebyla cílem, byla prostě jen ve špatné chvíli na špatném místě. Trest smrti Gavrilo Princip nedostal, v době atentátu mu do věku dvaceti let, od kterého podle tehdejšího práva mohl být uplatněn trest smrti, chyběl měsíc. Ze svého trestu si odpykal  čtyři roky. 28. dubna roku 1918 v pevnosti v Terezíně zemřel na tuberkulózu.

Sarajevský atentát si připomněl

Marcel Kupka

[adsenseyu2]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.