Výročí dne – 3. června 1924: Zemřel spisovatel Franz Kafka

[adsenseyu1]

Většina romanopisců touží v životě po jediném. Chce své dílo, své knihy, své romány, novely a povídky, vidět na pultech knihkupectví, chce slyšet, jak si o nich čtenáři vyprávějí. Povede se to málokomu. Franz Kafka, výročí jehož smrti si dnes připomíná celý literární svět,  je případ úplně jiný.

Franz Kafka touhu být viděn neměl a pokud ano, dokázal ji velmi dobře skrýt. Za svého života vydal jen několik povídek. Nevěřil, že by jeho dílo chtěl vůbec někdo číst. Když otec (jemu pak adresoval slavný Dopis otci, v němž jej označuje za viníka jejich problematických a nedobrých vztahů) jeho povídku, kterou se mu chce pochlubit, přejde mlčením, je rozhodnuto.

Kafka píše už jen sám pro sebe. Jeho dílo nikdy nemá spatřit světlo světa – v závěti žádá přítele Maxe Broda, aby jeho rukopisy zničil. Brod jeho přání nevyslyší a 20. století v Kafkovi získává jednoho z nejosobitějších romanopisců vůbec.

Vděčné téma. Franz Kafka a ženy

Hnacím motorem Kafkovy tvorby je přitom nejen vztah s otcem, je jím i Kafkův ambivalentní postoj k ženám. Kafka ženy miloval, zároveň se jich bál. Stál o rodinné štěstí, přitom se nechtěl nechat svázat každodenní rutinou. Jeho první velkou láskou byla praktická Felice Bauerová. Jejich vztah neměl naději na delší trvání, Kafka nebyl mužem, který by zvládal praktický život středostavovské rodiny. Duchem i vnímáním světa byl kdesi zcela jinde. Přesto se Felice Bauerová stala Franzi Kafkovi snoubenkou.

Podruhé se Franz Kafka zasnoubil s Julií Wohryzkovou  v roce 1919. S Julií měl Kafka dokonce už určené datum sňatku, zajištěný byt, naléhal, aby se vzali co nejdříve. Pak najednou zde dne na den změnil názor a Juliině sestře poslal dopis, koncipovaný stejně jako slavný Dopis otci – sňatek i zasnoubení zrušil.

V roce 1920 slavný spisovatel, o jehož díle vědělo za jeho života jen několik přátel (především Max Brod), potkal po Felice Bauerové svoji druhou velkou lásku – novinářku Milenu Jesenskou. Milena Jesenská byla vdaná, její manželství nebylo ale příliš šťastné. Vztah Franze Kafky k Mileně Jesenské měl téměř výhradně podobu dopisů, fyzicky se oba milenci setkali pouze dvakrát. Byla to právě Milena Jesenská, kdo jako první přeložil do češtiny díla německy píšícího Kafky.

V roce 1923 se Franz Kafka seznámil s Dorou Diamantovou, o dvacet let mladší Židovkou, pocházející z Polska, a svou poslední láskou. Kafka, který cítil, že čas, který je mu vyměřen, se chýlí ke konci (Kafka trpěl tuberkulózou), s Dorou krátký čas žil v Berlíně. Chtěl do Palestiny. S Dorou, svojí láskou. Když se na počátku roku 1924 Kafkův stav zhoršil natolik, že se musel podvolit ústavní péči, požádal Kafka Dořina otce o její ruku. Otec odmítl.

Přes toto odmítnutí Dora Diamantová o Kafku pečovala až do jeho posledních dnů. Po Kafkově smrti žila v Londýně.

Tragický osud žen Franze Kafky

Většina  žen, které v životě slavného spisovatele něco znamenaly, zemřela za tragických a nedůstojných okolností. Sestry Ottla, Elli i Valli zemřely jako Židovky v koncentračních táborech za druhé světové války, stejný osud potkal i Milenu Jesenskou (zemřela v roce 1944 v koncentračním táboře Ravensbrück), Julii Wohryzkovou (zemřela v roce 1944 v Osvětimi) a Gretu Blochovou, se kterou udržoval Franz Kafka krátký vztah po rozchodu s Felice (Greta zemřela v koncentračním táboře v roce 1944).

Kafkovo dílo, které zažilo svoji svoji renesanci po sametové revoluci v devadesátých letech, zůstává i dnes monumentem, kterých má světová moderní literatura pomálu. Jeho autor zemřel právě dnes – před 88 lety.

[adsenseyu2]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.