Pane předsedo vlády,
dne 4. května t. r. oznámil jsem Vám svůj definitivní úmysl resignovati na presidentskou funkci. Prodiskutovali jsme tehdy toto mé rozhodnutí v souvislosti s problémy celkové politické situace; sdělil jsem Vám též, že také lékaři mi doporučují, abych vzal ohled na svůj dnešní zdravotní stav. Odvolávaje se na tento náš rozhovor, prosím Vás, abyste oznámil Národnímu shromáždění mé rozhodnutí a požádal je, aby vzalo laskavě na vědomí moji resignaci na odpovědný úřad, jímž mne jednomyslnou volbou dne 19. června 1946 poctilo. Děkuji mu za jeho důvěru, děkuji za důvěru a lásku lidu, která mi byla vždy nesmírnou posilou a kterou jsem se snažil nezklamat.
Přeji všem svým drahým spoluobčanům, jejich odpovědným zástupcům a jejich vládě, aby republika zůstala ušetřena všech pohrom, aby všichni žili a pracovali v snášenlivosti, lásce a odpouštění, svobody přáli a svobody svědomitě užívali.
Věřím v dobrého genia našeho lidu a věřím v krásnou budoucnost naší drahé republiky.
Váš dr. Edvard Beneš.
Tolik dopis, který adresoval 7. června roku 1948 prezident Edvard Beneš Klementu Gottwaldovi, komunistickému vůdci a předsedovi vlády. Vynucené abdikaci předcházel odchod nekomunistických členů vlády v únoru 1948 (tzv. Vítězný únor), smrt (nebo vražda?) nestranického ministra zahraničí Jana Masaryka (ano, syna prvního československého prezidenta T. G. Masaryka) 10. března 1948, potvrzení nové (už výhradně komunistické) vlády 11. března 1948 a konečně, přijetí nové ústavy (tzv. ústava 9. května), kterou se demokratické Československo změnilo v komunistickou totalitu, přestože se dle ústavy mělo jednat o lidově demokratickou republiku.
Prezident Beneš se naposledy pokusil vzepřít a nedemokratickou ústavu odmítl podepsat. Bohužel, byl sám, doba už byla jinde, komunisté ovládali společnost i státní struktury. Edvard Beneš byl přinucen k abdikaci. Už podruhé. Poprvé abdikoval v roce 1938, když Československo přišlo o svá pohraniční území ve prospěch nacistického Německa. Tehdy odeslal abdikační dopis do rukou generála Syrového.
7. června 1948, o deset let později, byl adresátem Klement Gottwald, jeho nástupce, který byl do úřadu československého prezidenta zvolen 14. června 1948. Začala doba vlády sovětských poradců, politických procesů a justičních vražd. Trvala čtyřicet let.