Jiří Voskovec (vlastním jménem Jiří Wachsmann), český herec, dramatik, režisér a překladatel, v období mezi dvěma světovými válkami nejbližší spolupracovník J. Wericha (viz Werich, Jan), přichází na svět 19. června roku 1905 v Sázavě-Budech.
V mládí studuje Voskovec na gymnáziu v Praze (v Křemencově ulici, tady se poprvé setkává s J. Werichem), poté pokračuje (po získání stipendia) ve studiích na lyceu ve francouzském Dijonu.
Po návratu do Československa Jiří Voskovec začíná v roce 1924 studovat na pražské Univerzitě Karlově práva (viz Karel IV. Lucemburský) – zájem o avantgardní umění to zároveň v těchto letech přivádí do řad spolku Devětsil, kde svými avantgardními verši přispívá k formování základních myšlenek poetismu (Karel Teige jej dokonce označí za jednoho ze zakladatelů českého poetismu) – nicméně, poté, co přijme hlavní roli Ríši ve filmu „Pohádka máje“, je z Voskovec z Devětsilu (oficiálně) vyloučen.
V roce 1927 pak Jiří Voskovec společně s Werichem píše divadelní představení „Vest Pocket Revue“, volné pásmo jevištních scének, písní a dialogů – úspěch tohoto přestavení na scéně pražského Osvobozeného divadla pak vede k tomu, že jak Werich, tak Voskovec přerušují svá vysokoškolská studia a začínají se cele věnovat divadelní práci.
Na scéně Osvobozeného divadla pak Jiří Voskovec s J. Werichem vytvoří autorský tým (doplněný ještě o skladatele a klavíristu J. Ježka {viz Ježek, Jaroslav}, jenž vytvoří hudbu a písňový doprovod k naprosté většině her V+W), který dá v následujících deseti letech vzniknout mnoha slavným divadelním kusům – od roku 1932 se Voskovcova a Werichova tvorba, dosud spíše dadaisticky hravá a postavená na recesi, začíná ubírat směrem k sociálně laděné satiře, reagující na společenskou a politickou situaci doby tehdejší Evropy.
Ještě v roce 1932 uvádí Osvobozené divadlo Voskovcovu a Werichovu hru „Caesar“, krátce nato pak přichází první ostrá kritika německého fašismu ve hře „Osel a stín“, domácí fašistické tendence pak Jiří Voskovec a J. Werich kritizují ve hře „Kat a blázen“. V roce 1935 pak vzniká hra inspirovaná osudy básníka F. Villona (viz Villon, Francois) „Balada z hadrů“ (pod hlavičkou tzv. Spoutaného divadla, když jsou Jiří Voskovec a J. Werich dočasně donuceni Osvobozené divadlo opustit), mezi lety 1936-38 pak Jiří Voskovec s J. Werichem vytvoří hry „Rub a líc“, „Těžká Barbora“ a „Pěst na oko“.
Po uzavření tzv. Mnichovské dohody, kterou Československo na podzim roku 1938 podstupuje své pohraničí hitlerovskému (viz Hitler, Adolf) Německu, je pak uzavřeno i Osvobozené divadlo – krátce nato pak Jiří Voskovec společně s Werichem i Ježkem odcházejí do emigrace do Spojených států amerických, kde pak zůstávají až do konce druhé světové války – během těchto let cestují Jiří Voskovec s J. Werichem se svými představeními po amerických městech, od roku 1942 pak pracují pro Americký úřad pro válečné informace, v roce 1945 pak dvojice V+W debutuje na Broadwayi.
Po skončení druhé světové války zůstává Jiří Voskovec ještě nějaký čas ve Spojených státech amerických, kde se věnuje režijní a rozhlasové práci – do Československa se vrací až v roce 1946. Po svém návratu se Jiří Voskovec společně s J. Werichem pokouší o obnovení Osvobozeného divadla, kromě toho se věnuje divadelní režii (mimo jiné i v Národním divadle) – po komunistickém puči v roce 1948, kdy už je jasné, že nebude možné v nových podmínkách navázat na tvorbu Osvobozeného divadla z let mezi dvěma světovými válkami, pak Jiří Voskovec odchází do Paříže (jako kulturní zástupce UNESCO), odkud pak v roce 1950 odchází do emigrace do Spojených států.
Ve Spojených státech se pak Jiří Voskovec uplatňuje jako divadelní a filmový herec (jednou z jeho nejznámějších rolí je ta ve filmu „Dvanáct rozhněvaných mužů“), významná je i jeho role divadelního režiséra.
Jiří Voskovec umírá 4. července roku 1981 v New Yorku ve Spojených státech amerických.