Sv. Kateřina Alexandrijská. Světice, která odmítla císaře

Svatá Kateřina (Caterina), panna alexandrijská, pocházející z bohaté rodiny, byla dívkou neobyčejně vzdělanou, dokonce tak, že ve svých osmnácti letech dokázala přemoci v učené hádce před císařem na padesát pohanských filosofů a obrátit je na křesťanskou víru.

Vyniká ale nejen vzdělaností, též je známa svými mravními ctnostmi a také neobyčejnou zvídavostí a pracovitostí – Řekové jí říkají aei katharína (stále čistá). Zná dokonale dějiny řecké i římské filozofie a ovládá též křesťanskou nauku.

Když ji v roce 305 poznává budoucí vládce východořímské říše, císař Maximinus Daia, žádá ji o ruku. Kateřina ale budoucího císaře odmítá: Maximinus ji proto vyhání z Alexandrie a pak ji nutí, aby se vzdala víry v Krista. Ale Kateřina se své víry vzdát nehodlá a ani štáb soudců a pohanských filosofů není s to změnit její postoj.

Když se pak Kateřina odmítne podvolit se Maximinově smyslné touze, dá jí tento bičovat a mučit napínáním na kolo. Konstrukce kola ale napínání nevydrží a Kateřina přečkává i další zkoušky mučením. Nakonec je sťata. Její tělo prý pak anděle přenášejí na Sínajský poloostrov…

Za císaře Justinána I. (527-565) je nad jejím hrobem na Sínaji vybudován světoznámý klášter sv. Kateřiny.

Ve středověku patří sv. Kateřina mezi Čtrnáct svatých pomocníků a je zobrazována s mučícím kolem spolu se sv. Markétou a sv. Barborou (viz sv. Barbora). V této době ji též pařížská univerzita prohlašuje za svoji patronku.

Roku 1332 vítězí v den jejího svátku Karel IV. (viz Karel IV. Lucemburský), budoucí římský císař a český král, správce lombardských měst, nad italskými spiklenci pod hradem San Felice (severovýchodně od Modeny). Roku 1355 opět na den sv. Kateřiny je Karel IV. zachráněn při spiknutí v Pise.

Na počest sv. Kateřiny proto nechává tento významný panovník zbudovat na Karlštejně nádhernou kapli. V Praze na Novém Městě pak zakládá klášter augustiniánek s kostelem sv. Kateřiny, vysvěceným arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi na konci listopadu 1367.

Kult sv. Kateřiny se postupně rozšířil po celých Čechách. Ze čtrnáctého století pochází česká veršovaná Legenda o sv. Kateřině, která obsahuje 3500 veršů.

V českém kalendáři je sv. Kateřiny 25. listopadu.