Narodil se 11. ledna roku 1961, v roce 1998 byl odsouzen na doživotí za dvojnásobnou nájemnou vraždu. Už u soudu tvrdil, že je souzen neprávem, aby se několikrát pokusil o obnovení svého procesu. V roce 2000 uprchl z věznice na Mírově. Veřejnost? Především ženy na něj pohlíží jako na oběť justičního omylu a bojují za očištění jeho jména, v roce 2010 Petr Jákl jeho příběh přetvořil do svého filmového debutu, nazvaného stručně a krátce – Kajínek.
Nový prezident České republiky Miloš Zeman se hned druhý den po svém zvolení nechal slyšet, že by podpořil obnovení procesu s Jiřím Kajínkem. Pojďme si Jiřího Kajínka představit zblízka.
Narodil se 11. ledna roku 1964 v Prachovicích poblíž Chrudimi, otec byl lisař, matka pracovala v Průmyslových stavbách. Po základní škole Josef Kajínek nastoupil na zemědělské učiliště.
První problémy se zákonem měl Jiří Kajínek už jako nezletilý v roce 1974, do vězení se poprvé dostal v roce 1982, kdy byl odsouzen za vloupání do chat (byl odsouzen na 1 rok). O tři roky později byl Jiří Kajínek ve vězení znovu, tentokrát za bytové krádeže a nedovolené ozbrojování – zbraně, stejně jako hazard, patřily už od dob studia na učilišti mezi Kajínkovy největší vášně.
Ještě v roce 1990 byl odsouzen Kajínek potřetí, a to za přepadení policejní hlídky, její odzbrojení a krádež policejního vozu. Jako nenapravitelný recidivista si Kajínek odnesl od soudu 11 let nepodmíněně.
V lednu 1993 bylo Kajínkovi povoleno několikadenní přerušení trestu. Využil je po svém – zvolil útěk. Znovu zatčen byl Kajínek v roce 1994, kdy jej policie obvinila z dvojnásobné vraždy a jednoho pokusu o vraždu – za 100 000 Kč měl nedaleko Plzně na objednávku plzeňského podnikatele Antonína Vlasáka popravit podnikatele Štefana Jandu a jeho bodyguardy, bratry Pokošovi. Jeden přežil a později se stal hlavním svědkem obžaloby.
Případ Kajínek patří mezi nejvíce medializované justiční kauzy polistopadové České republiky, sám Kajínek je patrně nejznámějším českým vězněm současnosti. I díky svému „slavnému“ útěku z věznice Mírov, během kterého se ukrýval v pražském bytě jednoho z orlických vrahů, Ludvíka Černého.