Boleslav III. Ryšavý, sedmý Přemyslovec na českém knížecí stolci, syn knížete Boleslava II. Pobožného (viz Boleslav II. Pobožný) a Emmy (viz Emma), usedá na uvolněný český knížecí stolec po otcově smrti v roce 999 – s jeho jménem je pak je spojována jedna z prvních vážných vnitropolitických krizí rodícího se českého státu.
Tato krize má několik příčin, jednou z těch hlavních je ten fakt, že český stát, ještě za Boleslavova děda, Boleslava I. Ukrutného (viz Boleslav I. Ukrutný) expandující na sever do Polska a na východ k Rusku, o svá dobytá území přichází – v době, kdy kníže Boleslav III. nastupuje na knížecí stolec, patří českým panovníkům kromě Čech již patrně jen Morava, Krakovsko a ostatní území jsou ztracena na úkor sílících sousedů, především pak Polska a Uherského království.
Druhou vážnou příčinou je pak mocenský boj v samotném českém státě – Boleslav III. usedá na knížecí trůn ve zralém věku, nemá mužského potomka, jeho dcera je vdána za člena o moc usilujícího rodu Vršovců, kterým tak svítá naděje na obsazení tolik chtěnému knížecího stolce.
Ale nejsou to jen Vršovci, kdo mají zájem usednout na Boleslavům trůn, jsou tu i jeho mladší bratři, které kníže pokládá za své vážné konkurenty – staršího z nich, Jaromíra (viz Jaromír) nechá proto vykastrovat a Oldřicha (viz Oldřich) se pokusí, ale bez úspěchu, nechat zavraždit. Jak Jaromír, tak Oldřich posléze prchají i s matkou Emmou ze země, do Bavorska, k vévodovi Jindřichu II.
Na přelomu tisíciletí pak dochází v českých zemích, krutou vládou nepříliš schopného Boleslava III. zcela vyčerpaných a rozvrácených, k povstání Vršovců – Boleslav III. uprchne ze země a hledá útočiště ve východních Frankách, na dvoře markrabího Jindřicha Schweinfurtského.
Nastalé situace mistrně využije v roce 1002 polský král Boleslav Chrabrý, jehož pozice v Evropě je navíc posílena náhlou smrtí německého císaře Oty III. – obsazuje české země a na knížecí trůn dosazuje Vladivoje, patrně vzdáleného příbuzného jak Přemyslovců, tak příbuzného svého. Vladivoj je panovník naprosto neschopný, alkoholik, jeho jediným státnickým činem je, že si nechává udělit české země v léno od nástupce Oty III. na říšském trůně Jindřicha II. – počátkem příštího roku pak umírá. Následuje první krátká panovnická epizoda bratra Boleslava III. knížete Jaromíra.
V únoru roku 1003 se na český trůn vrací Boleslav III. Ryšavý – za jeho dosazením do čela českého státu stojí Boleslav Chrabrý.
Druhé období vlády Boleslava III. je ale obdobím velice krátkým – poté, co vydá 9. února roku 1003 rozkaz k vyvraždění Vršovců v Praze během masopustních oslav (sám prý mečem setne vlastního zetě), je Boleslavem Chrabrým sesazen a uvězněn v Polsku, když je předtím ještě oslepen.
Po neslavném konci vlády Boleslava III. Ryšavého se moci v českých zemích chápe Boleslav Chrabrý, oslepený český kníže pak umírá zcela zapomenut v polském vězení v roce 1037.
Jméno Boleslavovy manželky není známo, stejně tak není známo jméno jeho dcery, provdané za neznámého Vršovce.