Carl (též Karl) Friedrich Gauss, německý matematik, astronom a fyzik, myslitel, který podal jako první důkaz tzv. základní věty algebry, přichází na svět 30. dubna roku 1777 v německém městě Braunschwein (Brunšvik) v dělnické rodině.
Matematické nadání je Gaussovi vlastní již od dětství, nejslavnější historka z jeho dětství hovoří o tom, že jako devítiletý školák (v roce 1786) dokázal během několika vteřin spočítat součet všech čísel od jedné do sta (5050).
V roce 1791 pak Carl Friedrich Gauss pak získává od brunšvického vévody studijní stipendium (studuje na brunšvické Collegium Carolinum), v letech 1795-98 pak studuje s vévodovou podporou univerzitu v Göttingenu – ve své disertační práci, jíž svá studia zakončuje (v roce 1799 na univerzitě v Helmstedtu), pak Gauss podává jako první matematik důkaz o tom, že každá algebraická rovnice má alespoň jedno možné řešení (tzv. základní věta algebry).
Po studiích Gauss zůstává ve službách brunšvického vévody (má přitom i nabídky z Ruska, kde se má stát ředitelem tamní hvězdárny), po vévodově smrti pak Gauss působí jako profesor astronomie a ředitel hvězdárny v Göttingenu (v roce 1807).
Gaussovo vědecké dílo je velice obsáhlé – v matematice se, kromě již zmíněné základní věty algebry, nejvíce proslavil svými výzkumy v oblasti statistiky a počtem pravděpodobnosti (tzv. Gaussova křivka jako základní rozložení pravděpodobnosti), též se zabývá matematickou analýzou či funkcemi komplexní proměnné.
Významně se Gauss zabývá i teorií čísel – jeho nejznámějším dílem z oblasti matematiky je pak spis „Disquisitones aritmeticae“ (Pojednání o aritmetice, 1801).
V geometrii je Gauss tím, kdo jako první odhaluje nedostatky v geometrii euklidovské – změnou pátého Euklidova axiomu objevuje principy hyperbolické geometrie (geometrie zakřiveného prostoru), nicméně tyto své objevy nikdy za svého života (patrně ze strachu z nepochopení a zesměšnění sebe sama) neuveřejní.
Jako astronom je Gauss slavný svými teoretickými výpočty drah asteroidů, a to především svým výpočtem (a předpovědí) dráhy planetky Ceres, objevené roku 1801 – tato planetka je poté, co se při přechodu slunce tehdejším astronomům ztratí, objevena znovu v roce 1802 jen na základě Gaussem vypočítaných souřadnic (Gauss k výpočtu využije svoji vlastní aproximační metodu nejmenším čtverců).
Gaussovy astronomické objevy a výzkumy jsou shrnuty v jeho spise „Theoria motus corporum coelestium in sectionibus conicis Solem ambientium“ (1809).
Kromě matematiky, geometrie a astronomie se Carl Friedrich Gauss zabývá i fyzikou, ve svým fyzikálních výzkumech se přitom věnuje především zemského magnetismu (správně teoreticky určí polohu jižního magnetického pólu Země), společně s fyzikem W. E. Weberem se zabývá i studiem elektromagnetismu.
V roce 1833 pak tito dva zkonstruují a postaví první linku elektromagnetického telegrafu na světě, a to v Göttingenu (je dlouhá 1,2 km).
Carl Friedrich Gauss, jeden z největších matematiků historie a autor více než sedmdesáti odborných vědeckých spisů, umírá v Göttingenu 23. února roku 1855.