Hirohito, japonský císař od roku 1926 a panovník, za jehož vlády Japonsko napadne vojensky Spojené státy americké a vstupuje tak na straně Osy do druhé světové války, přichází na svět 29. dubna roku 1901 v Tokiu jako nejstarší syn císaře Taišo Jošihita (při narození dostáv budoucí císař jméno Mišinomija).
Po všestranném vzdělání v dětství a mládí je pak Hirohito v roce 1916 ustanoven jako budoucí nástupce na japonském císařském trůnu (stává se korunním princem), v roce 1921 je pak Hirohito jmenován regentem a ujímá se tak de facto vlády namísto těžce nemocného otce.
Na císařský trůn Hirohito usedá po otcově smrti v roce 1926 (25. prosince 1926, samotná korunovace se pak děje 10. listopadu roku 1928).
Počátky Hirohitovi vlády nad Japonskem jsou silně poznamenány snahou japonských armádních kruhů ovládnout východní Asii a Tichomoří – Hirohitovi pravomoci jsou přitom slabé, japonský císař má spíše ikonografickou funkci.
Tlaku armády Hirohito podléhá pak již v roce 1930, kdy v říjne podepíše smlouvu o námořním zbrojení – Japonsko se začíná připravovat na agresivní válku ve východoasijském prostoru.
V roce 1931 pak císař Hirohito (dodatečně) schválí agresi Japonska vůči Mandžusku, ovládaného Čínou, v roce 1932 pak podepíše rozkaz, který vede k obsazení Šanghaje.
O další rok později Hirohito na nátlak svých ministrů posvětí odchod Japonska ze Společnosti národů.
Ve druhé polovině třicátých let 20. století Hirohito schválí útoky japonské armády proti Číně a Rusku, v případě Ruska pak útoky neúspěšné – ruská armáda území na ruském Dálném východě ubrání.
V září roku 1940 císař Hirohito schvaluje přistoupení Japonska k Paktu tří, tvořenému hitlerovským (viz Hitler, Adolf) Německem a mussoliniovskou (viz Mussolini, Benito) Itálií, v dubnu roku 1941 pak Hirohito podepisuje smlouvu o vzájemném neútočení se Stalinovým (viz Stalin, Josif Vissarionovič) Sovětským svazem.
V prosinci roku 1941 císař Hirohito vydá (či spíše je mu předložen vládou premiéra Tódža) rozkaz k napadení Spojených států amerických – 7. prosince roku 1941 pak japonské jednotky pod velením admirála Jamamota (viz Jamamoto, Isoroku) zaútočí bez vyhlášení války na Pearl Harbor.
Během války stojí Hirohito v pozadí, po roce 1943 pak začíná vystupovat s kritikou japonských vojenských operací – s rostoucími neúspěchy japonských vojsk a po svržení atomových pum na japonská města Nagasaki a Hirošima pak císař Hirohito v srpnu roku 1945 rozhodne o japonské kapitulaci – 2. září téhož roku pak císař Hirohito v tokijském zálivu podepíše společně s americkým admirálem Ch. Nimitzem (viz Nimitz, Chester William) kapitulační listiny, kterými končí druhá světové válka v Asii.
Po skončení druhé světové války hrozí japonskému císaři trest smrti, nicméně z rozhodnutí velitele americké okupační správy v Japonsku, generála D. MacArthura (viz MacArthur, Douglas), je Hirohito souzen a osvobozen (on i všichni příslušníci japonského císařského rodu jsou vyjmuti se seznamu válečných zločinců) – i nadále je mu pak umožněno zůstat v čele Japonského císařství
Jako japonský císař pak Hirohito přijme tzv. MacArthurovy reformy (rozhodující pro demokratický vývoj poválečného Japonska je především přijetí nové japonské ústavy v roce 1947). V roce 1946 je císař Hirohito zároveň donucen vzdát se „božské podstaty“ své osoby.
V čele Japonska pak císař Hirohito stojí až do své smrti.
Kromě panovnických povinností je císař znám i svojí vědeckou prací – Hirohito se již od svého mládí věnuje výzkumné práci v oboru mořské biologie.
Co se týče osobního života, císař Hirohito je ženatý s princeznou Nagako, s níž má sedm dětí (pět dcer a dva syny, z nichž Akihito je minulým japonským císařem).
Japonský císař Hirohito umírá 7. ledna roku 1989, příčinou smrti je onemocnění rakovinou.