Isaac Asimov, americký spisovatel a biochemik, jeden z nejznámnějších autorů sci-fi literatury, autor tzv. zákonů robotiky, které jsou pro sci-fi literaturu tím, čím například pro křesťanskou církev Bible, se narodil 2. ledna roku 1920 v Rusku, v městečku Petroviči, na území dnešního Běloruska, v židovské rodině Judy a Anny Rachel Asimovových.
V rodné zemi Asimov dlouho nežije – v roce 1923 rodina odchází do USA, Asimov vyrůstá v newyorském Brooklynu.
Vzdělání Isaac Asimov získává na prestižní Kolumbijské univerzitě (studuje biochemii), promuje v roce 1939, po druhé světové válce, během které slouží v americkém námořnictvu, pak v roce 1949 obhajuje na téže škole doktorát. Své vzdělání pak Asimov zúročuje jako profesor biochemie na univerzitě v Bostonu, a to až do roku 1958, kdy se stává profesionálním spisovatelem.
Do světa literatury Isaac Asimov, autor beletristických i populárně vědeckých knih) vstupuje v roce 1939 , kdy začíná časopisecky publikovat své první vědeckofantastické povídky – tyto povídky pak vyjdou v roce 1950 v knižním svazku Já, robot.
Roboti jsou Asimovovým velkým tématem, je tvůrcem tzv. zákonů robotiky (samotné slovo robot Asimov přejal z dramatu R.U.R Karla Čapka), které jsou pak výchozím bodem dalších autorů sci-fi, kteří se roboty a robotikou zabývají. Tři základní zákony robotiky, poprvé uveřejněné v povídce Hra na honěnou (1942), znějí takto:
Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby mu bylo ublíženo.
Robot musí poslechnout člověka, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním zákonem.
Robot se musí chránit před poškozením, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.
Dnes nejznámnějším dílem Isaaca Asimova je série knih o Nadaci, velkolepá sci-fi sága, sestávající se z knih Nadace(1951), Nadace a Impérium (1952), Druhá nadace (1953). K těmto třem knihám (původní trilogie), pak po letech přibyly ještě další knihy: Na hranicích Nadace (1982), Nadace a Země (1986), Předehra k Nadaci (1988) a poslední díl nazvaný A zrodí se Nadace (1993), který napsal Asimov těsně před smrtí a jehož vydání se již nedočkal.
Isaac Asimov obdržel za své vědeckofantastické knihy řadu ocenění – je několikanásobným držitelem ceny Hugo (celkem sedminásobným), dvakrát obdržel i cenu Nebula, v roce 1986 byl jmenován Velmistrem žánru a stal se tak společně A. C. Clarkem a Robertem Heinleinem jedním z nejslavnějších autorů sci-fi literatury své generace.
Kromě vědeckofantastické literatury napsal Isaac Asimov velké množství odborných publikací, psal i detektivní romány a „vážnou“ beletrii.
Co se týče osobního života, Isaac Asimov byl dvakrát ženatý (první manželství skončilo rozvodem v roce 1973), s Gertrude Blugerman měl dvě děti, dceru dceru Robyn Joan a syna Davida. Jeho druhou manželkou byla americká spisovatelka (též autorka sci-fi) Janet O. Jeppson.
Isaac Asimov umírá v roce 1992, po jeho smrti pak bylo zjištěno, že trpěl nemocí AIDS, kterou se nakazil během operace v roce 1983, když mu byla podána transfuze HIV pozitivní krve.