Jan Černý, český politik, v letech 1920-21 a 1926 předseda dvou československých úřednických vlád, přichází na svět 4. března roku 1874 v Uherském Ostrohu (nedaleko Uherského Hradiště).
V mládí Černý studuje gymnázium v Uherském Hradišti, po maturitě (1894) studuje právnickou fakultu pražské Karlovy univerzity (viz Karel IV. Lucemburský) (absolvuje v roce 1898).V roce 1899 nastupuje Jan Černý do svého prvního úřednického místa – je zaměstnán na okresním hejtmanství v Hodoníně, kde se osvědčí natolik, že je v roce 1908 povolán na ministerstvo veřejných věcí ve Vídni.
V roce 1910 se Jan Černý z Vídně vrací, aby nastoupil do úřadu okresního hejtmana v Prostějově. V roce 1912 je pak Jan Černý jmenován přednostou moravského místodržitelství v Brně – v této funkci pak setrvává Jan Černý až do roku 1918.
Po konci první světové války a vzniku samostatného Československa je Jan Černý jmenován ministerským radou a správcem moravského místodržitelství, od května roku 1919 pak působí jako odborný přednosta a správcem zemské správy politické na Moravě. V letech 1920-28 je Jan Černý zemským prezidentem na Moravě (po správní reformě je pak v letech 1928-39 prezidentem země Moravskoslezské).
V roce 1920, 15. září, po pádu Tusarovi (viz Tusar, Vlastimil) sociálně demokratické vlády, je Černý, na návrh odstupujícího Tusara, jmenován Jan Černý prezidentem Masarykem (viz Masaryk, T. G.) do čela úřednické vlády (je v ní zároveň ministrem vnitra), jejímž úkolem je vyvést zemi z politické krize a dovést ji k parlamentním volbám.
První Černého úřednická vláda je vládou úspěšnou – za její působnosti je překonána vnitropolitické krize, je upevněna autorita státu, jehož důvěryhodnost v mezinárodním měřítku je zároveň posílena.
Po sestavení nové, parlamentní vlády, jsou Černého zásluhy o československý stát odměněny – v Benešově (viz Beneš, Edvard) vládě (1921-22) působí jako ministr vnitra.
Po nástupu první vlády A. Švehly, se Jan Černý vrací do svých správních funkcí na Moravě.
Po pádu druhé Švehlovy vlády v roce 1926 je Jan Černý 18. března téhož roku jmenován podruhé ministerským předsedou úřednické vlády. Poté, co se 12. října stále ještě roku 1926 ujme moci parlamentní vláda, zůstane i v této vládě Černý ministrem vnitra (až do 1. února roku 1929).
I v první vládě Udržalově (únor až prosinec roku 1929) je Jan Černý ministrem vnitra – zároveň je jmenován správcem ministerstva pro zásobování lidu.
Po pádu Udržalovy vlády odchází Jan Černý zpět do Brna, v září roku 1932, v době vrcholící světové hospodářské krize, je ale opět povolán do československé vlády – stává se ministrem vnitra ve vládě J. Malypetra (viz Malypetr, Jan) (je jím do února roku 1934).
V roce 1938 přichází Jan Černý do československé vlády naposledy – 29. září je jmenován opět do funkce ministra vnitra, a to v úřednické vládě generála J. Syrového – je tedy členem vlády, která přijme mnichovskou dohodu, která Československo připraví o pohraničí ve prospěch Německa a Polska. V Syrového vládě Černý působí až do její rezignace, tedy do 1. prosince roku 1938.
Po tomto svém posledním vládním angažmá se vrací Jan Černý opět do svých brněnských funkcí – v březnu roku 1939 pak požádá o penzionování: v květnu pak odchází ze státních služeb.
Po zbytek života pak Jan Černý žije v ústraní ve svém rodném Uherském Ostrohu, kde pak 10. dubna roku 1959 umírá.