Jaroslav Žák: Cesta do hlubin študákovi duše

[adsenseyu1]

Jaroslav Žák, český (převážně humoristický) spisovatel, scénárista a středoškolský pedagog (právě ve středoškolském prostředí čerpal nejvíce námětů pro své humoristické romány) se narodil 28. listopadu roku 1906 v Praze jak syn poštovního úředníka.

Vzdělání Jaroslav Žák získává na klasickém gymnáziu (maturuje v roce 1925) a posléze na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde mezi lety 1925-1929 studuje latinu a farancouzštinu. Tyto dva jazyky pak Jaroslav Žák vyučuje v podstatě až do konce druhé světové války. Nejprve v Praze (do roku 1932), poté přechází do Dvora Králové a nakonec na Slovensko, do Liptovského Mikuláše. V letech 1936-1945 pak Jaroslav Žák působí jako středoškolský profesor ve východčeské Jaroměři.

Po druhé světové válce se Jaroslav Žák stává scénáristou Československého státního filmu v Praze na Barrandově, kromě toho publikuje své povídky a romány na pokračování v tisku. Ty, které byly namířeny proti novému společenskému zřízení (v roce 1948 se Gottwaldovi komunisté ujali moci), například divadelní hra Čistka nebo román na pokračování Ve stínu kaktusu, mu také nakonec zlomily vaz. Žák se stává nepohodlným, jeho satirický tón není vítán – nakonec je po roce 1948 vyloučen ze syndikátu spisovatelů, vyhozen z Československého státního filmu a je mu na dlouhá léta znemožněna publikace.

Tvorba Jaroslava Žáka je ze stejného soudku jako tvorba jiného českého meziválečného satirika – Zdeňka Jirotky. Prostředí trampských potlachů, atmosféra sportovišť a středoškolských učeben patří k nejoblíbenějším prostředím Jaroslava Žáka, který z nich dokázal vytěžit maximum.

K jeho nejslavnějším kusům patří knihy Cesta do hlubin študákovy duše (1938, předloha stejnojmenného filmu) a Študáci a kantoři (1937, předloha filmu Škola základ života), které kongeniálně převedl na filmová plátna Martin Frič.

Jaroslav Žák zemřel 29. srpna roku 1960 v Praze.

[adsenseyu2]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.