Lavrentij Pavlovič Berija? Když jej na Jaltské konferenci Stalin představoval americkému prezidentovi Rooseveltovi, mluvil o něm jako o „našem (sovětském) Himmlerovi„. Byl jedním z hlavních architektů Velké čistky (také známé jako Velký teror) ve 30. letech, během níž byly v Rusku miliony lidí zatčeny, mučeny, poslány do gulagů nebo popraveny.
Byl také spoluzodpovědný za Katyňský masakr. Nesl i zodpovědnost za nucené přesídlení celých národů. Za jeho vedení NKVD výrazně narostla brutalita v síti gulagů. Za Stalinovy vlády se Berija rychle stal jedním z jeho nejbližších spolupracovníků a byl odpovědný za řadu masových represí, čistek a politických vražd. Je o něm známo, že byl též obávaným sexuálním predátorem.
Lavrentij Berija se zkrátka a dobře už za svého života stal jednou z nejkontroverznějších postav v historii SSSR.
Životopis Lavrentije Beriji? Stejně jako Stalinova začala jeho politická kariéra v Gruzii
Lavrentij Pavlovič Berija se narodil 29. března roku 1899 v gruzínském městě Marchauli poblíž Suchumi v rodině sedláka a ortodoxní věřící – jeho matka byla v kostele snad víc než doma, v kostele nakonec i zemřela. Sourozenci? Jméno bratra se nedochovalo, sestra Anna byla hluchá.
Berijovo vzdělání? Vystudoval technickou stavební školu v Baku, kde rodina žila po smrti otce, v roce 1919 získal titul stavebního technika. To už měl za sebou příklon k bolševikům (1917) a pobyt na frontě v Rumunsku, kam byl za první světové války odveden.
V roce 1919 začal pak Lavrentij Berija stoupat v bolševické nomenklatuře – nejprve sloužil jako „řadový člen“ v tajné policii Čeka v Ázerbajdžánu, v roce 1921 přešel pak do Gruzie. O tři roky později to byl právě Berija, kdo nesl zodpovědnost za kruté potlačení protibolševického povstání, které mělo za následek na 10 000 popravených.
Konec Beriji přišel se smrtí Stalina
V první polovině třicátých let se Lavrentij Berija dostal do hledáčku Josifa Stalina, který jej postupně jmenoval do pozice nejmocnějšího muže celého Zakavkazska. V roce 1938 pak Berija vystoupal v bolševické hierarchii na stupínek hned pod Stalina, který jej dosadil do čela NKVD.
Zajímavým faktem je, že Berija hrál klíčovou (a úspěšnou) roli při vývoji sovětského atomového programu. Byl pověřen získáním tajemství západních atomových výzkumů, a to i prostřednictvím špionáže.
Konec Lavrentije Beriji přišel krátce po smrti jeho chlebodárce a ochránce – Stalinova smrt znamenala Berijův rychlý pád, i když se nejprve snažil převzít nad Sovětským svazem moc. Nakonec byl v červnu 1953 zatčen a 23. prosince stejného roku popraven. Do čela SSSR se poté postavil Nikita Chruščov.
Berijova smrt znamenala konec éry Stalinovy teroru, ale zároveň byla připomínkou brutalit a intrik, které charakterizovaly politický život v Sovětském svazu. Jeho jméno je dodnes synonymem pro extrémní represi a nemravnost.