Heinrich Himmler, německý politik a Reichsführer SS (říšský vedoucí SS), po A. Hitlerovi (viz Hitler, Adolf) druhý nejmocnější činitel nacistického Německa a jeden z největších válečných zločinců vůbec, přichází na svět 7. října roku 1900 v Mnichově v rodině učitele.
Vzdělání získává Himmler nejprve na střední škole v Landshutu (dokončí ji až po skončení první světové válce, jíž se účastní jako dobrovolník, v roce 1919), poté studuje zemědělství na mnichovské technice – vysokoškolský diplom Himmler získává v roce 1922.
Ve stejném roce (1922) vstupuje Heinrich Himmler do Röhmovy polovojenské organizace Reichsflagge, o rok později se Himmler stává členem Hitlerovy NSDAP – v listopadu roku 1923 se pak Heinrich Himmler účastní Hitlerova neúspěšného pokus o státní převrat.
V dalších letech Heinrich Himmler postupuje strmě po stranickém žebříčku NSDAP, v roce 1925 se stává zástupcem říšského vedoucího propagandy, v roce 1927 je jmenován zástupcem říšského vedoucího SS a o dva roky později (1929) na tento post (Reichsführer SS) nastupuje sám.
V roce 1930 vstupuje Heinrich Himmler do politiky, když je zvolen jako poslanec za NSDAP do Říšského sněmu, v roce 1931 pak zakládá SD (tento název služba ponese od roku 1932), tajnou zpravodajskou službu v rámci SS – do jejího čela je postaven R. Heydrich (viz Heydrich, Reinhard).
První polovina třicátých let je pak obdobím boje Himmlerových SS o „vojenskou“ vládu v nacistické straně s milicemi SA A. Röhma (kterým jsou jednotky SS formálně podřízeny) – boj vyvrcholí až po Hitlerově nástupu k moci, v roce 1934, během tzv. noci dlouhých nožů, kdy jsou Röhm a jeho SA, na základě falešného obvinění z puče, zlikvidovány – operaci řídí sám Heinrich Himmler.
Ještě před událostmi z 30. června roku 1934 (již zmíněná noc dlouhých nožů), se stává Himmler v roce 1933 velitelem bavorské zemské policie, do konce roku 1934 je pak jmenován velitelem politické policie ve všech německých spolkových zemích (jen v Prusku je podřízen Göringovi {viz Göring, Hermann Wilhelm}) – v roce 1933 je z Himmlerova popudu založen první německý koncentrační tábor v Dachau.
V roce 1936 se Heinrich Himmler dostává téměř na samý vrchol moci, když je jmenován velitelem německé policie – pod jeho pravomoc spadá gestapo i koncentrační tábory, stejně tak kriminální policie.
Po vypuknutí druhé světové války je Heinrich Himmler v roce 1939 jmenován Hitlerem do funkce říšského komisaře pro upevnění němectví – z této pozice je Himmler zodpovědný za germanizaci okupovaných východních území a za likvidaci židovského obyvatelstva tamtéž.
Himmler je autorem tzv. konečného řešení slovanské otázky (tzv. generální plán Východ z let 1940-41), kterým má být neněmecké obyvatelstvo ze střední a východní Evropy přesídleno (po předpokládané porážce Sovětského svazu ve válce) na dobytá sovětská území a nahrazeno německým obyvatelstvem.
V roce 1941 jsou Heinrich Himmler a jeho SS pověřen Hitlerem též vypracováním a provedením tzv. konečného řešení židovské otázky, jehož cílem je vyhlazení evropských Židů – konkrétní plán tohoto řešení zpracuje R. Heydrich, provedením plánu je pověřen A. Eichmann (viz Eichmann, Adolf).
V roce 1943 pak Heinrich Himmler nahrazuje ve funkci říšského ministra vnitra W. Fricka (viz Frick, Wilhelm).
V roce 1944 je pak po odstoupení Canarise pod Himmlerovu pravomoc podřízena i německá vojenská rozvědka (Abwehr), ve stejném roce se Heinrich Himmler stává velitel záložní, tzv. náhradní armády, v jejímž čele pak stojí až do konce dubna roku 1945.
Těsně před koncem druhé světové války se Heinrich Himmler pak pokouší vyjednávat se západními Spojenci o uzavření separátního míru (23. dubna 1945), o šest dní později (29. dubna 1945) je pak v reakci nato Hitlerem zbaven všech svých postů a vyloučen z NSDAP.
Po Hitlerově sebevraždě Himmlera odmítne i vůdcův nástupce Karl Dönitz (viz Dönitz, Karl), koncem května roku 1945 je pak Heinrich Himmler zatčen v převlečení za řadového policistu zatčen britskými jednotkami v Brémách – když je 23. května 1945 odhalena jeho pravá totožnost, spáchá Heinrich Himmler sebevraždu (otráví se kyanidovou kapslí).