V pivnicích se obvykle lidé druží. Občas se poperou. Ale aby právě tady začal státní převrat? Výjimka potvrzující pravidlo se udála 9. listopadu roku 1923 v bavorském Mnichově, kde se k moci poprvé pokusil prodrat budoucí říšský kancléř a Vůdce německého lidu Adolf Hitler. Napoprvé neúspěšně.
Vše začalo už 8. listopadu večer, kdy Hitler se svými soukmenovci vtrhl do měšťanského pivovaru Bürgerbräukeller v Mnichově, kde se právě konala schůze bavorských politických elit. Během projevu jednoho z řečníků vyskočil Hitler na pódium a jal se přesvědčovat publikum o své pravdě. Elity nepřesvědčil, obecenstvo zčásti ano – nakonec se zfanatizovaný dav, vedený Adolfem Hitlerem vydal do mnichovských ulic, kde hodlal rozpoutat povstání.
Republika se (tehdy ještě) tak snadno nevzdala – přivolaná policie v čele s Michaelem von Godinem se nerozpakovala do rozvášněného davu bez výstrahy střílet ostrými – na místě zůstalo 9 mrtvých, puč, zvaný pivnicový či dnes též pivní, byl zlomem v zárodku, samotný Hitler byl odsouzen na 5 let žaláře. Odseděl si pouhých devět měsíců, během nichž sepsal proslulý pamflet Mein Kampf. Svůj sen o vládě musel odložit o necelých deset let.
O patnáct let později…
Střih. Přenesme se do sychravých dní roku 1938, kdy německý Žid Herschel Grynszpan spáchal atentát na sekretáře německého velvyslanectví v Paříži Ernsta von Ratha – stalo se tak při oslavě nám již známého pivnicového puče.
Reakce nacistického režimu, nyní již pevně vládnoucího Německu a ostře vymezeného proti všemu židovskému, přišla obratem. Během tzv. křišťálové noci se v Německu, Rakousku a obsazených Sudetech odehrál protižidovský pogrom. Ten měl za následek 91 mrtvých a víc než 10 000 uvězněných v koncentračních táborech. Znamenal i exodus židovského obyvatelstva z Německa.
Kde se vzal poetický název pro nacistické zvěrstvo? Křišťálová noc získala své pojmenování podle rozbitých výloh židovských obchodů. Násilnosti se udály i na území Sudet, které jen několik týdnů předtím získalo Německo na Československu Mnichovskou dohodou (rozuměj zradou) – vypáleno bylo na 50 větších i menších synagog, ty největší pak například v Jablonci či Liberci.