Václav I. Jednooký, český král z rodu Přemyslovců, přichází na svět někdy v roce 1205 jako druhý syn českého krále Přemysla Otakara I. (viz Přemysl Otakar I.) a Konstancie Uherské (viz Konstancie Uherská).
Již jako malý chlapec je Václav v roce 1207 zasnouben s Kunhutou, dcerou římského krále Filipa Švábského (ta se později stane jeho manželkou). V roce 1216 je pak Václav zvolen českým králem – korunován je v roce 1228, tedy ještě za vlády svého otce, Přemysla Otakara I., odtud pak pochází jeho přízvisko „mladší král„. Samostatně začíná Václav I. Jednooký vládnout od roku 1230, po otcově smrti – jeho vláda je přitom od samého počátku silně ovlivněna Konstancií, která jako královna-vdova zůstává u královského dvora, nemalý vliv na Václava I. má pak i jeho mladší sestra Anežka (viz sv. Anežka Česká).
V roce 1233 (a poté ještě v roce 1237) se Václav I. dostává do konfliktu se svým mladším bratrem Přemyslem, markrabětem moravským – jeho odboj se mu ale podaří potlačit.
Vláda Václava I. se liší od vlády jeho otce v mnoha ohledech – Václav se narozdíl od otce věnuje spíše zábavě a lovu než panovnickým povinnostem (při jednom z lovů přichází o jedno oko, proto „Jednooký“).
V roce 1236 je Václav I. pověřen římským císařem Friedrichem II. vedením války proti babenberskému panství – když se mu naskytne příležitost oženit svého nejstaršího syna Vladislava s jednou z dědiček babenberského panství, Gertrudou, dochází k Václavovu smíru se Štaufy (1240).
O rok později, v roce 1241, se pak Václav I. stává jedním z organizátorů obrany proti vpádu mongolských nájezdníků do střední Evropy, i díky němu zůstanou české země, až na část Moravy, mongolského plenění ušetřeny.
V roce 1246 Václav I. dosáhne svého ve své snaze o babenberské panství – Vladislav se stává rakouským vévodou, ale ne nadlouho: již v lednu roku 1247 umírá.
Po Vladislavově smrti si Václav I. nepočíná, co se rakouského dědictví týče, příliš aktivně a postupně ztrácí v Rakousku vliv – to se nelíbí české šlechtě, a stejně tak ani Václavovu druhorozenému synovi Přemyslovi (pozdějšímu králi Přemyslovi Otakarovi II. {viz Přemysl Otakar II.}) – tato nelibost pak v letech 1248-49 přeroste v otevřený Přemyslův odboj.
V roce 1249 dochází mezi Václavem I. a Přemyslem ke smíru – o rok později se pak Přemysl Otakar II. žení s se sestrou posledního Babenberka, Markétou ( ta by přitom mohla být jeho matkou), čímž dochází k ovládnutí rakouských zemí Přemyslovci.
Václavova vláda představuje pro tehdejší český stát dobu politického, hospodářského i kulturního rozvoje – do Čech za jeho vlády přichází gotika, velký rozmach má stavitelství a zakládání měst (Svatohavelské město v Praze, Kouřim, Slaný).
Ženat je za svého života Václav I. jednou, a to s již zmíněnou Kunhutou Štaufskou, s níž má pět dětí – Vladislava, Přemysla (později zvaného Otakar), Boženu (Beatrix), Anežku a dceru, jejíž jméno dnes není známé.
Václav I. Jednooký umírá 23. září roku 1253 na svém dvoře v Počáplích (dnešní Králův Dvůr), jeho ostatky jsou po jeho smrti uloženy v pražském klášteře Na Františku.