Když mu bylo devět, zemřela jeho maminka. O tři roky později odešel jeho o 14 let starší bratr, kterého z celého srdce miloval. V jednadvaceti pak Lolek, jak Karlu Wojtylovi říkali blízcí už od narození, přišel i o tatínka. V říjnu 1978 se stal prvním slovanským papežem. V roce 2014 byl svatořečen.
Životní dráha papeže Jana Pavla II. nikdy nebyla přímočará, dosáhl nicméně všeho, čeho mohl jako činný katolík dosáhnout. V roce 1981 ale visel jeho život na vlásku – 13. května se stal obětí atentátu.
Později, v roce 1991, řekl médiím – První život jsem dostal, druhý mi byl darován před deseti lety. Právě v onen nešťastný květnový den se totiž cosi změnilo v jeho mysli – z Jana Pavla II. se stal papež milosrdenství, odpuštění a lásky k člověku, který dovedl katolickou církev do 21. století a otevřel ji světu víc, než kterýkoli papež před ním.
Co přesně se 13. května 1981 stalo?
Bylo prosluněné středeční odpoledne a papež Jan Pavel II. právě projížděl ve svém otevřeném automobilu Fiat davem shromážděným na začátku generální audience na Svatopetrském náměstí. V 17:15 se v autě naklonil a vzal do náručí malou dívku Saru Bartoli, aby jí požehnal. Právě tento moment znemožnil atentátníkovi, aby se plně soustředil na svůj čin a zamířil přesně. Sara Bartoliová tak Janu Pavlu II. zachránila život. Svět ji dodnes zná jako andělské dítě, které zachránilo papeže.
Když papež vrátil dítě matce, atentátník, Mehmet Ali Ağca, turecký ultranacionalista a příslušník Šedých vlků (Bozkurtlar), skupiny pravicových extremistů, začal střílet. Z poloautomatické pistole Browning Hi-Power vyšly čtyři výstřely. Svůj cíl našly tři. Jedna střela papeži, jehož tváří ihned zkřivila bolestná grimasa, prorazila střevo, druhá zasáhla pravou paži a třetí způsobila zranění levého prstu.
Papež byl okamžitě převezen do nemocnice Gemelli, kde podstoupil pětihodinovou operaci. Přežil. Podle vlastních slov i díky ochraně Panny Marie Fatimské, jejíž zjevení katolická církev právě 13. května slaví.
Dění po atentátu na papeže?
Ağca byl bezprostředně po své činu zatčen. Italský soud jej odsoudil k doživotnímu trestu odnětí svobody. Ještě stále v roce 1983 se mu z úst papeže dostalo odpuštění během osobní návštěvy ve vězení. A byl to i papež, kdo se svou přímluvou postaral o podmíněné propuštění Mehmeta Ali Ağci v roce 2000.
Atentátník byl vyhoštěn do rodného Turecka… a znovu skončil ve vězení za těžké zločiny, kterých se v Turecku dopustil v sedmdesátých letech. Definitivně byl propuštěn v roce 2010, později pak tvrdil, že za atentátem stál ajatolláh Chomejní.
Zda tomu tak skutečně je, ví nejspíše jen sám Mehmet Ali Ağca. Další teorie pozadí atentátu? Jedna z nejznámějších čin spojuje s bulharskou tajnou službou, která byla tehdy pod vlivem Sovětského svazu.
Tato teorie pracuje s myšlenkou, že komunistické země měly zájem na smrti Jana Pavla II., protože jeho angažmá v podpoře Solidarity v Polsku a jeho kritický postoj vůči komunistickému režimu považovaly za hrozbu. Navzdory tomu, že nebyly nalezeny přesvědčivé důkazy prokazující tuto teorii, vzbudila pozornost veřejnosti a médií.