Když mu bylo devět, zemřela jeho maminka. O tři roky později odešel jeho o 14 let starší bratr, kterého z celého srdce miloval. V jednadvaceti pak Lolek, jak Karlu Wojtylovi říkali blízcí už od narození, přišel i o tatínka. V říjnu 1978 se stal prvním slovanským papežem. V roce 2014 byl svatořečen.
Životní dráha papeže Jana Pavla II. nikdy nebyla přímočará, dosáhl nicméně všeho, čeho mohl jako činný katolík dosáhnout. V roce 1981 ale visel jeho život na vlásku – 13. května se stal obětí atentátu.
Později, v roce 1991, řekl médiím – První život jsem dostal, druhý mi byl darován před deseti lety. Právě v onen nešťastný květnový den se totiž cosi změnilo v jeho mysli – z Jana Pavla II. se stal papež milosrdenství, odpuštění a lásky k člověku, který dovedl katolickou církev do 21. století a otevřel ji světu víc, než kterýkoli papež před ním.
Co přesně se 13. května 1981 stalo?
Bylo prosluněné středeční odpoledne a papež Jan Pavel II. právě projížděl ve svém otevřeném automobilu Fiat davem shromážděným na začátku generální audience na Svatopetrském náměstí. V 17:15 se v autě naklonil a vzal do náručí malou dívku Saru Bartoli, aby jí požehnal. Právě tento moment znemožnil atentátníkovi, aby se plně soustředil na svůj čin a zamířil přesně. Sara Bartoliová tak Janu Pavlu II. zachránila život. Svět ji dodnes zná jako andělské dítě, které zachránilo papeže.
![](https://zivotopisyonline.cz/wp-content/uploads/2023/05/ADAMELLO_-_PAPA_-_Giovanni_Paolo_II_-_panoramio_cropped.jpg)
Když papež vrátil dítě matce, atentátník, Mehmet Ali Ağca, turecký ultranacionalista a příslušník Šedých vlků (Bozkurtlar), skupiny pravicových extremistů, začal střílet. Z poloautomatické pistole Browning Hi-Power vyšly čtyři výstřely. Svůj cíl našly tři. Jedna střela papeži, jehož tváří ihned zkřivila bolestná grimasa, prorazila střevo, druhá zasáhla pravou paži a třetí způsobila zranění levého prstu.
Papež byl okamžitě převezen do nemocnice Gemelli, kde podstoupil pětihodinovou operaci. Přežil. Podle vlastních slov i díky ochraně Panny Marie Fatimské, jejíž zjevení katolická církev právě 13. května slaví.
Dění po atentátu na papeže?
Ağca byl bezprostředně po své činu zatčen. Italský soud jej odsoudil k doživotnímu trestu odnětí svobody. Ještě stále v roce 1983 se mu z úst papeže dostalo odpuštění během osobní návštěvy ve vězení. A byl to i papež, kdo se svou přímluvou postaral o podmíněné propuštění Mehmeta Ali Ağci v roce 2000.
Atentátník byl vyhoštěn do rodného Turecka… a znovu skončil ve vězení za těžké zločiny, kterých se v Turecku dopustil v sedmdesátých letech. Definitivně byl propuštěn v roce 2010, později pak tvrdil, že za atentátem stál ajatolláh Chomejní.
Zda tomu tak skutečně je, ví nejspíše jen sám Mehmet Ali Ağca. Další teorie pozadí atentátu? Jedna z nejznámějších čin spojuje s bulharskou tajnou službou, která byla tehdy pod vlivem Sovětského svazu.
Tato teorie pracuje s myšlenkou, že komunistické země měly zájem na smrti Jana Pavla II., protože jeho angažmá v podpoře Solidarity v Polsku a jeho kritický postoj vůči komunistickému režimu považovaly za hrozbu. Navzdory tomu, že nebyly nalezeny přesvědčivé důkazy prokazující tuto teorii, vzbudila pozornost veřejnosti a médií.