Radovan Karadžič: Masakr ve Srebrenici (životopis)

[adsenseyu1]

Radovan Karadžič, jedna z výrazných postav  konfliktu na Balkáně po rozpadu bývalé Jugoslávie v devadesátých letech 20. století, bosensko-srbský básník, psychiatr a politik, který je (jako politický vůdce bosenských Srbů) viněn za masakr více než 8000 muslimů v bosenské Srebrenici v roce 1995, za ostřelování Sarajeva a za genocidu nesrbského obyvatelstva v Bosně mezi roky 1992-1995, se narodil 19. června roku 1945 v malé obci Petnjica v Černé Hoře v tehdejší SFRJ rodině krejčího (jeho otec za druhé světové války bojuje v řadách srbských četniků proti Titovým partyzánům a po válce je obviněn z válečných zločinů, kterých se dopustil na černohorských muslimech, a je odsouzen Titovým režimem na několik let do vězení).

Základní vzdělání Karadžič získává v Černé hoře, jako patnáctiletý pak odchází do bosenského Sarajeva,  kde studuje střední zdravotnickou školu, později pak pokračuje ve vysokoškolských studiích na lékařské fakultě sarajevské univerzity (studuje psychiatrii), v roce 1974 v rámci svých studií působí na Columbia University ve Spojených státech amerických, krátký čas studuje též v Dánsku.

Po studiích Karadžič pracuje jako psychiatr v sarajevské nemocnici Koševo, zároveň se začíná prosazovat jako básník a profiluje se pod vlivem spisovatele Dobrici Cosiče jako srbský nacionalista. Od roku 1983 Radovan Karadžič působí jako lékař v nemocnici v Bělehradě, v roce 1984 je pak zatčen a obviněn ze zpronevěry státem poskytnutého úvěru, který využívá pro své soukromé účely (stavba domu), v roce 1987 má pak Karadžič se zákonem problémy opět – za čachrování s lékařskými nechopenkami je 11 měsíců vězněn, nakonec je ale pro nedostatek důkazů propuštěn. Později své problémy se zákonem Karadžič vysvětluje údajnou protikomunistickou činností.

Do světa politiky Radovan Karadžič vstupuje po roce 1989, kdy spoluzakládá Srbskou demokratickou stranu v Bosně a Hercegovině, v roce 1991 pak Karadžič stojí za vyhlášením  referenda, v němž se bosenští Srbové vyslovují pro vytvoření srbského státu v Bosně a o federativní svazek se Srbskem a Černou horou – v lednu roku 1992 pak Karadžičova strana vyhlašuje Republiku srbskou v Bosně a Hercegovině – tento stát (Karadžič se stává jeho prezidentem) se má ve svazku se Srbskem a Černou Horou stát základem nové Jugoslávie.

Političtí představitelé Bosny a Hercegoviny Karadžičovo jednostranné vyhlášení svrchovanosti Srbů v Bosně a Hercegovině prohlásí za protiústavní, v následném referendu se pak naprostá většina (nesrbského) obyvatelstva zasadí o vznik celistvého svrchovaného státu Bosna a Hercegovina – 6. dubna roku 1992 uznává nový stát EU, 7. dubna pak Spojené státy americké.

Vzápětí po vyhlášení svrchovaného státu Bosna a Hercegovina začínají Karadžičem vedená bosenskosrbská vojska, podporovaná srbskou armádou, válku proti nesrbské části Bosny – jen samotné Sarajevo je obléháno a ostřelováno celé čtyři roky, po celou dobu trvání konfliktu.

Jako prezident Republiky srbské v Bosně a Hecegovině a vrchní velitel jejích vojenských sil je Radovan Karadžič zodpovědný za masakry nesrbského obyvatelstva Bosny (v roce 1995 je povražděno více než 8000 muslimů ve městě Srebrenica) a za jeho genocidu – západní mocnosti jej proto obviní z válečných zločinů, ze kterých se má po skončení bojů v Bosně po uzavření daytonských mírových smluv (v roce 1995, zároveň je mu těmito smlouvami zakázáno vystupovat ve funkci bosenskosrbského prezidenta), zodpovídat Mezinárodnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávi se sídlem v Haagu.

Zatčení se ale Radovan Karadžič vyhne a celých třináct let se mu daří úspěšně spravedlnosti unikat, když pod falešnou identitou (skrývá se za jménem se Dragan Dabič a působí jako lékař, zabývající se alternativní medicínou, v srbském Bělehradě) – až 21. července 2008 je Radovan Karadžič v Bělehradě zatčen – v blízké budoucnosti pak můžeme čekat jeho převoz do Haagu a soudní proces, v němž bude obviněn z genocidy a zločinů proti lidskosti během války v Bosně a Hercegovině.

Co se týče rodinného života, Radovan Karadžič je ženatý (jeho ženou je Ljiljana-Zelen Karadžič) a má dvě děti.

[adsenseyu2]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.