Začínal jako psychiatr a básník v Sarajevu. O několik desetiletí později se jeho jméno stalo spojeno s válkou v Bosně, obléháním Sarajeva a genocidou ve Srebrenici. Radovan Karadžić patřil k nejvýznamnějším politickým představitelům bosenských Srbů v první polovině 90. let. Po válce se téměř třináct let skrýval před mezinárodní justicí. Jeho příběh skončil před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu a doživotním trestem.
Radovan Karadžić se narodil 19. června 1945 v Petnjici v Černé Hoře. V patnácti letech se přestěhoval do Sarajeva, kde vystudoval medicínu a později psychiatrii. Věnoval se také poezii a v roce 1968 vydal svou první básnickou sbírku. V letech 1974 a 1975 absolvoval další odborné vzdělávání na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Po návratu působil jako psychiatr v Sarajevu. Jeho profesní začátky popisuje například americký projekt PBS Frontline.
Vedle medicíny se postupně začal zajímat o politiku. V roce 1990 patřil k zakladatelům Srbské demokratické strany v Bosně a Hercegovině a stal se jejím předsedou. O dva roky později stanul v čele nově vzniklé Republiky srbské. Od května 1992 byl jejím prezidentem a zároveň nejvyšším velitelem jejích ozbrojených sil. Tyto funkce zastával do července 1996.
V průběhu války v Bosně a Hercegovině se stal jednou z hlavních postav bosenskosrbského vedení. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii ho v roce 1995 obžaloval mimo jiné z genocidy, zločinů proti lidskosti a porušování zákonů a obyčejů války. Obžaloba se týkala například kampaně ostřelování a odstřelování Sarajeva, pronásledování a násilného vyhánění nesrbského obyvatelstva nebo událostí ve Srebrenici.
Po skončení války se Karadžić stáhl z veřejného života a téměř dvanáct let se skrýval. Během této doby používal falešnou identitu a vystupoval také jako léčitel pod jménem Dragan Dabić. Zadržen byl 21. července 2008 v Bělehradě a o devět dní později byl převezen do Haagu.
Soud začal v roce 2009 a v březnu 2016 vynesl prvoinstanční rozsudek. Karadžić byl uznán vinným z genocidy ve Srebrenici, zločinů proti lidskosti a dalších válečných zločinů a dostal 40 let vězení. Odvolací senát však v březnu 2019 trest změnil na doživotní odnětí svobody. Rozsudek je pravomocný.
Soud mimo jiné konstatoval jeho významný podíl na společném zločinném záměru spojeném s násilím proti civilistům v Sarajevu a na událostech ve Srebrenici. U genocidy v Srebrenici soud dospěl k závěru, že Karadžić sdílel záměr zabít bosenské muslimské muže a chlapce.
Karadžić byl vedle politické kariéry také autorem několika básnických sbírek. Právě kontrast mezi jeho původní profesí psychiatra, literární tvorbou a pozdější rolí jednoho z vůdců bosenských Srbů patří k nejvýraznějším paradoxům jeho životního příběhu.
V současnosti si doživotní trest odpykává ve Spojeném království. Jeho případ zůstává jedním z nejvýznamnějších procesů, které se před mezinárodní justicí zabývaly zločiny spáchanými během války v bývalé Jugoslávii.