Podle vlastních slov byla s koncem druhé světové války sovětskou tajnou službou NKVD jako čtrnáctiletá odvlečena do jednoho ze sibiřských gulagů, kde v krutých podmínkách strávila 19 let. Spolu s ní byly do gulagu zavlečeny i sestra Naďa a matka Libuše Šímová-Mjelkinová, která do Československa uprchla před sovětským komunistickým režimem v roce 1922 z Petrohradu.
Obě sestry přežily, matka zemřela tři měsíce od příjezdu do gulagu. Tak to alespoň vypráví hlavní postava příběhu Věra Sosnarová, která svůj životní osud převyprávěla i do čtenářsky úspěšné knihy Krvavé jahody. Historici nicméně vidí její příběh jinak. Zda mají pravdu ono nebo Věra Sosnarová? To už se dozvíme těžko. Věra Sosnarová totiž 6. února 2024 ve věku 93 let zemřela. Informoval o tom deník Dnes.
Životopis Věry Sosnarové? Prožila krutá léta v gulagu… nebo ne?
Věra Sosnarová se narodila 5. dubna 1931 v Brně a byla známa jako česká pamětnice sovětských koncentračních a pracovních táborů, známých jako gulagy. Její příběh o zavlečení do Sovětského svazu a krutém pobytu v gulagu vzbudil široký zájem veřejnosti a byl dokonce zpracován do knihy Krvavé jahody.
Nicméně, podle zjištění historika Adama Hradilka z Ústavu pro studium totalitních režimů, který věnoval jejímu případu v roce 2019 celou studii, Sosnarová ve skutečnosti v gulagu nikdy nebyla. Hradílkova studie odhalila, že údaje o Sosnarové v gulagu neodpovídají skutečnosti a ona i její setra pracovaly v Sovětském svazu nikoli jako vězenkyně gulagu, nýbrž jako civilní zaměstnankyně. Toto tvrzení podpořil i Mikuláš Kroupa, vedoucí projektu Paměť národa.
I přes tyto pochybnosti a zjištění historiků Věra Sosnarová, která pracovala po návratu ze Sovětského svazu v zemědělství na Znojemsku a v roce 2018 byla Poslaneckou sněmovnou navržena na státní vyznamenání, na svých výpovědích trvala. Její příběh vyvolal rozporuplné reakce. Někteří politici, například Jiří Mihola z KDU-ČSL a jihomoravský politik Jan Grolich, kteří ji dříve podporovali, se od jejího příběhu po zveřejnění zjištění distancovali.
Případ Věry Sosnarové vyvolává otázky o důležitosti ověřování historických svědectví a o etice prezentace osobních příběhů, které mohou být zpochybněny nebo vyvráceny. Její příběh tak zůstává předmětem diskusí a zkoumání.
Dodejme ještě, že Věra Sosnarová byla jednou z osobností, které inspirovaly film Jiřího Stracha Svatá (bude mít premiéru v roce 2024), který vypráví život ženy, která na besedách ve školách vypráví o svém utrpení v gulagu a je také autorkou knih na toto téma. Hlavní role se zhostila Jiřina Bohdalová.