Věra Čáslavská. Královna gymnastiky

Věra Čáslavská, česká sportovní gymnastka, mnohonásobná olympijská vítězka a vedle E. Zátopka (viz Zátopek, Emil) nejúspěšnější československá olympionička, přichází na svět 3. května roku 1942 v Praze.

Sportovní nadání se u Čáslavské projevuje již od dětství – věnuje se baletu, v sedmi letech pak začíná s krasobruslením, po zranění ale led opouští a začíná se věnovat gymnastice – její trenérkou se pak ve druhé polovině padesátých let stává E. Bosáková (viz Bosáková, Eva).V roce 1958 se Čáslavská účastní (jako nejmladší účastnice) mistrovství světa ve sportovní gymnastice v Moskvě – napoprvé získává ve světové soutěži druhé místo v soutěži družstev a osmé ve víceboji jednotlivkyň. Na mistrovství Československa pak Čáslavská končí druhá, za Bosákovou.

Stále ještě v roce 1958 začíná Čáslavská spolupracovat s trenérem V. Prorokem – spolupráce přináší své plody záhy: mistrovství Československa – ve všech disciplínách je Čáslavská druhá, ve víceboji třetí, mistrovství Evropy v Krakově – v přeskoku druhá, na kladině první.

Na konci padesátých let Čáslavská úspěšně dokončuje dvouletou ekonomickou školu a nastupuje jako písařka v Projektě, kde pak bude pracovat až do roku 1963.

V roce 1960 se Věra Čáslavská poprvé účastní olympijských her (jsou to XVII. olympijské hry v Římě) – získává stříbrnou medaili za soutěž družstev, na kladině je šestá (vítězí Bosáková), ve víceboji žen pak osmá.

V následujícím roce, na mistrovství Evropy v Lipsku získává Čáslavská jedno třetí místo, a to ve čtyřboji.

V roce 1962 na mistrovství světa v Praze pak Čáslavská poprvé zazáří – získává zlato v přeskoku, stříbro ve víceboji jednotlivkyň a v soutěži družstev a bronzovou medaili v prostných. Na bradlech a kladině je pátá.

Olympijský rok 1964 je pak pro Čáslavskou rokem velice úspěšným – na XVIII. olympijské hry do japonského Tokia odjíždí jako jedna z favoritek a svoji roli splní dokonale – ve víceboji jednotlivkyň, v přeskoku a na kladině vítězí a získává olympijské zlato, na bradlech končí pátá, v prostných šestá, s československým družstvem je pak v soutěži družstev druhá.

Na mistrovství Evropy v Sofii v roce 1965 Čáslavská svoji pozici nejlepší sportovní gymnastky své doby potvrdí – získává pět zlatých medailí, pětkrát zvítězí.

Na mistrovství světa o rok později v Dortmundu pak Čáslavská získává zlato v soutěži družstev v soutěži družstev (před dosud suverénními gymnastkami Sovětského svazu), ve víceboji jednotlivkyň a v přeskoku. Na kladině a v prostných skončí druhá a na bradlech, po chybě, končí až na čtvrtém místě.

Na mistrovství Evropy v Amsterodamu v roce 1967 ale Čáslavská exceluje – zvítězí ve všech disciplínách víceboje i ve víceboji samotném.

V roce 1968 se Čáslavská připravuje na XIX. olympijské hry v Mexiku, zároveň se ale aktivně účastní veřejného života – v době tzv. pražského jara roku 1968 podpoří změny, s nimiž přicházejí reformní komunisté a podepisuje petici „Dva tisíce slov“.

Na olympijských hrách pak Čáslavská opět nezklame – získává čtyři zlaté medaile (ve víceboji, v přeskoku, na bradlech a v prostných), na kladině a v družstvech končí druhá. Kromě sportovních úspěchů zaznamenává Čáslavská i úspěch osobní, když se během her provdá za atleta (běžce) Josefa Odložila (viz Odložil, Josef).

Olympijské úspěchy přinesou Čáslavské ještě jeden počinek – je vyhlášena nejlepší sportovkyní světa za rok 1968 (nejlepší sportovkyní Československa je v letech 1964 a 1966-68). Po olympijských hrách v Mexiku Čáslavská ukončuje sportovní kariéru a začíná studovat na FTVS Univerzity Karlovy v Praze.

S počátkem husákovské (viz Husák, Gustáv) normalizace na začátku sedmdesátých let 20. století pak přicházejí první ústrky – Čáslavská je vyloučena z řad tělovýchovné organizace a stále častěji se musí střetávat s komunistickou mocí.

V sedmdesátých letech se Čáslavská věnuje trenérské činnosti – věnuje se mládeži, a to nejen v Československu, nýbrž i v Mexiku (v letech 1979-81).

Po roce 1989 (v tomto roce je Čáslavská oceněna Cenou Pierra de Coubertina, udělenou jí Mezinárodním výborem pro fair play) se Čáslavská znovu aktivně zapojuje do veřejného života – po zvolení V. Havla (viz Havel, Václav) československým prezidentem se stává jeho poradkyní pro sociální oblast a sport, od července roku 1991 je pak jeho asistentkou. V letech 1990-92 je zároveň předsedkyní Československého olympijského výboru, po rozpadu federace pak stojí v letech 1992-96 v čele Českého olympijského výboru (od roku 1996 je pak jeho čestnou předsedkyní).

V roce 1991 je Čáslavské udělen Olympijský řád.

Od roku 1995 je pak Čáslavská českou zástupkyní v Mezinárodním Olympijském výboru.

30. srpna 2016 Věra Čáslavská po dlouhé nemoci zemřela.