Konec druhé světové války znamenal pro střední a východní Evropu nucený příklon k mocenskému bloku vytvořenému Stalinovým Sovětským svazem. O osudu Československa, Polska, části Německa (Německá demokratická republika), Maďarska či Rumunska se přitom rozhodlo už v únoru 1945 na Jaltské konferenci.
Komunistické režimy v sovětských satelitech v Evropě se chovaly stejně jako samotný Stalinův režim v Sovětském svazu. Nepřátelé byli likvidováni ve smyšlených monstrprocesech (v Československu Milada Horáková, Záviš Kalandra a další), soukromé podnikání bylo znárodněno, nikdo nevěřil nikomu, loutkové režimy byly přímo řízeny z Moskvy.
První protesty proti komunistické zvůli přišla v NDR a Polsku. Maďarské povstání je ale nejznámější
I tak se v komunisty ovládaných zemích našli lidé, kteří se nebáli proti novým pořádkům protestovat se zbraní v ruce. První povstání proti nenáviděnému režimu vypuklo necelý rok po Stalinově smrti v Německé demokratické republice. Vše začalo 16. června 1953 v důsledku neustálého zvyšování pracovních norem a zhoršování životní úrovně.
Do protestu se do 18. června zapojilo na půl milionů lidí. Konec byl očekávatelný. Tvrdý zásah sovětské okupační armády znamenal desítky (až stovky) mrtvých, v následných procesech pak byly stovky odsouzených, z toho dva k trestu smrti.
Dalším povstáním proti stalinistickému režimu byl tzv. Poznaňský červen v roce 1956, kdy sto tisíc dělníků v polské Poznani vstoupilo do stávky – žádali lepší pracovní a životní podmínky. Komunistická vláda (a sovětští poradci) proti nim poslali přes 300 tanků, obrněné transportéry a deset tisíc vojáků – během jediného dne byl hlas dělníků umlčen.
Poklidná akce vyjádření solidarity s krvavě potlačenou stávkou polských dělníků stála za maďarským povstáním, jehož výročí si dnes připomínáme. Zprvu nenápadná demonstrace se 22. října 1956 brzy proměnila v celonárodní povstání. Už večer padly první výstřely. O dva dny později byl na post předsedy vlády jmenován Imre Nagy (rok předtím z téhož postu odvolaný a vyloučený ze strany). Ten 1. listopadu vyhlásil neutralitu a vystoupení Maďarska z Varšavské smlouvy, země se připravovala na svobodné volby.
K těm už ale nedošlo. Moskva si nemohla dovolit ztratit Maďarsko ve prospěch Západu, 4. listopadu do země přišla sovětská okupační vojska, která touhu maďarského národa po svobodě utopila v krvi. Nagy byl zatčen a popraven, počet obětí povstání šel do desetitisíců.
Odpovědnost za útok vojsk Varšavské smlouvy nesl voják, který se v květnu 1945 podílel na osvobození Berlína a Prahy a který taktéž naplánoval invazi do Československa v roce 1968. Ano, Ivan. S. Koněv.