5. květen roku 1945 je dnem, který znamená v dějinách naší země hodně. V Praze vypuklo povstání. Komando SS nesmyslně vypálilo obec Javoříčko a povraždilo 38 jejích obyvatel. Západ Čech začala osvobozovat americká vojska pod vedením generála Pattona. Maršál Koněv přidal podpis pod plán tzv. Pražské operace.
5. května nastal i konec kdysi oblíbeného legionáře, teď nenáviděného kolaboranta s nacistickou okupační správou Emanuela Moravce. Muž, který bojoval jako leginonář za svůj národ u Zborova a stál čestnou stráž u rakve prezidenta T. G. Masaryka, jel na svoji poslední schůzku s K. H. Frankem, když vozidlu došel v Chotkově ulici benzín.
Zrádce pro sebe nenašel jiné východisko, než sebevraždu zastřelením. Obdivovatel Masarykův a sluha Hitlerův, to jsou slova, která jej vystihují v jeho podstatě. Přečtěte si celý jeho životopis a udělejte si obrázek o českém Quislingovi sami.
Kdo byli a jak skončili kolaboranti s nacisty jinde v Evropě?
Vidkun Quisling. Jeho jméno je dodnes synonymem vlastizrady
Norský důstojník a fašistický politik Vidkun Quisling začal svoji veřejnou kariéru v armádě, dlouhá léta působil v diplomacii. Na začátku třicátých let se pak začal přiklánět k idejím fašismu, v roce 1933 byl zakladatelem norské fašistické strany Nasjonal Samling (Národní sjednocení) po vzoru Hitlerovy NSDAP. Za německé okupace byl Quisling jmenován předsedou norské vlády. Jeho pravomoce byly nulové, ve všem byl podřízen říšskému komisaři Josefu Terbovenovi.
9. května 1945 přišel Quislingův konec. Po kapitulaci Němců byl zatčen a 24. října 1945 byl odsouzen za velezradu a popraven.
Philippe Pétain. Francouzský národní hrdina i zrádce
Za první světové války se proslavil svými velitelskými úspěchy, především v bitvě u Verdunu, v roce 1918 byl jmenován do hodnosti maršála Francie. V té době by si Phillipe Pétain jistě ani v těch nejhorších snech nedokázal představit, že se o 27 let později stane symbolem francouzské kolaborace s nacistickým Německem. Byl to právě on, kdo stál po porážce Francie v čele kolaboranstské Vichistické Francie (1940–1944).
Po osvobození Francie byl Phillipe Petaine odsouzen za velezradu k trestu smrti, který mu generál de Gaulle zmírnil na doživotí. Zemřel 21. července 1951 ve věku 95 let.