Wilhelm (Willy) Messerschmitt, německý letecký konstruktér a průmyslník, muž v jehož konstrukční kanceláři je vyvinut letoun Bf 109 (obecně nazývaný „messerschmitt“), nejvíce vyráběný stíhací letoun za druhé světové války (německá Luftwaffe jich má během války ve výzbroji asi 35 000), přichází na svět 26. června roku 1898 ve Frankfurtu nad Mohanem.
Technicky nadaný je Meserschmitt již od mládí – své první letadlo navrhuje pak ještě jako student Vysoké šškoly technické v Mnichově, kterou absolvuje v roce 1923: v tomto roce pak Messerschmitt zakládá v Bambergu leteckou továrnu Messerschmitt-Flugzeubau-Gesselschaft.
Od roku 1927 Messerschmitt pracuje jako hlavní konstruktér ve firmě Bayerische Flugzeugwerke AG v Augsburgu.
Na konci dvacátých let se pak Willy Messerschmitt stává přívržencem A. Hitlera (viz Hitler, Adolf) a jeho nacistického hnutí – nacismu pak zůstane věrný až do konce druhé světové války.
Již od počátku své konstruktérské kariéry se Messerschmitt věnuje vývoji a výrobě mnoha typů bezmotorových, motorových i tryskových letadel – v roce 1926 v jeho konstrukční kanceláři vzniká čtyřsedadlové celokovové dopravní letadlo M-18, o dva roky později pak větší verze téhož letounu nazvaná M-20, v roce 1929 pak Messerschmitt vyvíjí dvoumístný sportovní jednomotorový dvouplošník M-23.
V roce 1934 Messerschmitt vyvine celokovový turistický letoun Bf 108 Taifun, letoun, s nímž je pak v roce 1939 dosaženo výškového rekordu 9075 metrů.
Ve stejném roce pak v Messerschmittově konstrukční kanceláři vzniká i později tolik proslulý letoun Bf 109, který se později stane nejvíce vyráběným stíhacím letadlem druhé světové války – německá Luftwaffe má ve své výzbroji kolem 35 000 kusů tohoto letounu v jeho různých variantách.
V roce 1937 se Messerschmitt stává profesorem na mnichovské Vysoké škole technické.
O rok později se pak augsburská letecká společnost sloučí s původní bambergskou messerschmittovou továrnou – vzniká Messerschmitt-Aktien-Gessellschaft, společnost, kde pak vznikají první Messerschittovy vojenské letouny.
Za druhé světové války pak tyto Messerschmittovy vojenské letouny nacházejí své uplatnění v německé Luftwaffe – kromě již zmíněných strojů Bf 109 (obecně nazývaných „messerschmitt„), jsou to pak zejména dvoumístné dvoumotorové víceúčelové bojové letadlo Bf 110, vyráběné od roku 1939 a dosahující rychlosti až 545 km/h.
Později pak Messerschmittova letecká společnost vyvine první bojové letadlo s raketovým pohonem (je to letoun Me 163B Komet, který v roce 1941 jako první leotoun dosahuje rychlosti vyšší než 1000 km/h) a první sériově vyráběný bojový letoun s tryskovým pohonem (Me 262 Schwalbe, tj. Vlaštovka) – oba tyto letouny jsou pak nasazeny v malém množství do bojů druhé světové války v letech 1944-45.
V roce 1942 vyrobí Messerschmittovi závody poprvé i obří vojenský transportní letoun – je to letoun Me 323 Gigant, který je schopen s pětičlennou posádkou přemístit až 12 tun nákladu či 120 vojáků; maximální rychlost tohoto kolosu je pak 218 km/h.
V těchto letech vzniká i speciál Me 209, letoun projektovaný pro rekordní lety, který v letech 1939-69 drží světový rychlostní rekord letadel s pístovým motorem, a to výkonem 755 km/h.
Po skončení druhé světové války je Willy Messerschmitt zadržován americkou armádou – poté vyrábí ve svých závodech žicí stroje, montované domy a motorové tříkolky.
Nějaký čas pak Messerschmitt žije ve Španělsku, kde je poradcem frankistické (viz Franco y Bahamonde, Francisco ) vlády a kde se podílí na vývoji letadel ve společnosti Hispano-Aviación.
V roce 1955 pak Messerschmitt začíná v rodném Německu (tedy v tehdejším západním Německu) opět vyrábět letadla – od roku 1956 pak jeho závod vyrábí pro Bundeswehr v licenci cvičné a bitevní letouny (např. americký F-104 G Starfighter).
Na konci šedesátých let, v roce 1969 pak vzniká několikanásobnou fúzí společnost Messerschmitt-Bölkow-Blohm GmbH, jejímž je Messerschmitt čestným předsedou a která vyrábí letadla, vrtulníky, vojenské řízené střely, družice a další výrobky.
15. září roku 1978 Wilhelm Messerschmitt v Mnichově umírá.