Miloš Zeman. Třetí prezident České republiky

Miloš Zeman, český sociálně demokratický politik, analytik a prognostik, v letech 1998-2002 předseda české vlády, přichází na svět 28. září roku 1944 v Kolíně.

Vzdělání Zeman získává nejprve na střední ekonomické škole, po několikaleté odmlce (není přijat z politických důvodů na vysokou školu) pak studuje na pražské Vysoké škole ekonomické – absolvuje v roce 1969. V roce 1968, v období tzv. pražského jara, Zeman vstupuje do obrozující se Komunistické strany Československa – nicméně, již v roce 1970, s nástupem husákovské (viz Husák, Gustáv) normalizace, je Zeman pro kritiku společenskopolitických poměrů ze strany vyloučen; zároveň je Zeman donucen opustit své místo pracovníka Výzkumného ústavu ekonomiky průmyslu a stavebnictví při Vysoké škole ekonomické.

Za normalizace pak Miloš Zeman pracuje v letech 1971-84 v různých tělovýchovných organizacích (např. Sportpropag či Technosport. V letech 1985-89 pak Zeman působí jako prognostik a analytik na různých vědeckých pracovištích (např. v Ústavu racionalizace práce).

Po celá sedmdesátá a osmdesátá léta se Zeman zabývá prognostickým modelováním společenských systémů, je spoluautorem komplexního prognostického a simulačního modelu československé společnosti.

V srpnu roku 1989 pak Zeman uveřejňuje v „Technickém magazínu“ svůj známý článek „Prognostika a přestavba“, v němž kritizuje komunistický režim Československa té doby.

Po listopadových událostech roku 1989 a pádu komunistického režimu se Zeman aktivně zapojuje do politiky. V letech 1990-92 pak pracuje v Prognostickém ústavu Československé akademie věd.

V roce 1990 je Zeman zvolen do Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, v parlamentu vykonává funkci předsedy výboru pro plán a rozpočet.

V roce 1991, po rozpadu Občanského fóra, Zeman vstupuje do Občanského hnutí J. Dienstbiera, v roce 1992 pak přestupuje do Československé (od roku 1993 České) strany sociálně demokratické, v témž roce se Zeman stává předsedou stranické organizace v Praze.

Po volbách v roce 1992 se Zeman stává poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění, je jím pak až do rozpadu československé federace na konci téhož roku.

V roce 1993, na hradeckém sjezdu, se Zeman dostává do čela ČSSD – v této funkci pak působí až do roku 2001, kdy se rozhodne na předsednické křeslo již nekandidovat a označí za svého nástupce V. Špidlu.

V roce 1996 se Zeman po parlamentních volbách stává poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, v letech 1996-98 pak působí jako její předseda.

Po vnitrostátní krizi a předčasných parlamentních volbách v roce 1998 se Zeman opět stává poslancem parlamentu, v letech 1998-2002 je pak předsedou české vlády.

V roce 2002 Zeman z vysoké politiky odchází a přepouští své místo ve straně (potažmo i ve vládě) V. Špidlovi.

Do politiky se pak Zeman pokusí vrátit pouze jednou, když je sociální demokracií navržen jako kandidát na prezidenta České republiky po odstupujícím V. Havlovi (viz Havel, Václav) – jeho kandidatura ale není úspěšná, Zeman vypadne ve druhé prezidentské volbě v prvním kole v souboji s V. Klausem (viz Klaus, Václav).

Miloš Zeman je ženatý s manželkou Ivanou (od roku 1993), s níž má dceru Kateřinu. Z prvního manželství má syna Davida.

Dne 26. ledna 2013 byl ve druhém kole přímé volby prezidenta České republiky úspěšnější než jeho soupeř Karel Schwarzenberg a stal se po Václavu Havlovi a Václavu Klausovi třetím českým prezidentem.

V březnu 2023 jen ve funkci českého prezidenta nahradil generál ve výslužbě Petr Pavel, který v prezidentské volbě porazil bývalého premiéra Andreje Babiše.