Výrazný zjev, výrazná dikce, výrazné myšlenky. Kníže Karel Schwarzenberg, potomek významného šlechtického rodu a jedna z nejvýraznějších osobností české politiky posledních dvou desítek let, byl jasně rozpoznatelný už na první pohled a poslech. Ano, byl. Kníže Schwarzenberg 11. listopadu ve svých 85 letech zemřel poté, co byl několik posledních dnů hospitalizován ve vídeňské nemocnici.
Karel Scharzenberg byl politikem, který měl nahled šlechtice, ale který zároveń nešel nikdy pro silnější slovo daleko. Veřejnost si jej často dobírala, že dokáže usnout kdykoli a kdekoli (i v při zasedáních Poslanecké sněmovny). V roce 2013 se postavil Miloši Zemanovi v prezidentské volbě, o deset let později obdržel z rukou jeho nástupce Petra Pavla jedno z nejvyšších státních vyznamenání. V české politice po něm zůstane na dlouho prázdné místo.
Životopis Karla Schwarzenberga? V posledních 20 letech byl jednou z nejvýraznějších osobností české politické scény
Karel Schwarzenberg (celým jménem Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena von und zu Schwarzenberg), potomek šlechtického rodu pánů ze Schwarzenberka a český politik (spoluzakladatel a bývalý předseda politické strany TOP 09), se narodil 10. prosince roku 1937 v Praze jako syn Karla, VI. knížete Schwarzenberga (1911–1986) a jeho manželky Antonie, princezny z Fürstenbergu.
Dětství Karla Schwarzenberga bylo poznamenáno komunistickým pučem roku 1948 – po nástupu Klementa Gottwalda k moci je rodina knížete Schwarzenberga donucena k emigraci a uchyluje se do Rakouska.
V Rakousku pak Karel Schwarzenberg získal právnické vzdělání (ve Vídni), v Mnichově pak následně studoval lesnictví. Tato druhá studia ale nedokončí, po smrti adoptivního otce Jindřicha hospodařil na rodinných statcích v Rakousku a Bavorsku.
I když opustil Československo jako malý chlapec, zajímal se Karel Schwarzenberg v emigraci o osud rodné země velice intenzivně – v roce 1968 založil zahraniční Československé dokumentační středisko, podporoval československý disent, v osmdesátých letech působil také jako předseda Helsinského výboru pro lidská práva.
Po listopadu 1989 se kníže Karel Schwarzenberg vrátil do Československa, 10. července 1990 byl pak jmenován kancléřem prezidenta republiky Václava Havla (z této funkce odchází po Havlově abdikaci v roce 1992).
V letech 1992-2004 stál Karel Schwarzenberg mimo aktivní politiku, do které chtěl vstoupit v roce 2002, když se se neúspěšně pokusil o kandidaturu do Senátu České republiky. V roce 2004 kandidoval Schwarzenberg do Senátu znovu, tentokráte v Praze a tentokráte úspěšněji – stal se senátorem za US-DEU.
9. ledna 2007 se Karel Scharzenberg dostal do nejvyšších pater české politiky, když se stal ministrem zahraničí ČR za Stranu zelených. Jeho patrně největším ministerským počinem z této doby byl podpis smlouvy o umístění radarové základny USA na území Vojenského újezdu Brdy.
V červnu 2009 spolu s Miroslavem Kalouskem založil stranu TOP 09, které byl dlouholetým předsedou (do roku 2015). V květnových volbách v roce 2010 byl zvolen poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, ve vládě Petra Nečase poté působil opět na postu ministra zahraničních věcí. V Nečasově vládě byl kníže Schwarzenberg též místopředesedou vlády.
V prezidentských volbách 2013 se dostal do druhého kola, kde se utkal o úřad prezidenta České republiky s Milošem Zemanem. Nakonec získal 45 % hlasů a na Pražský Hrad se tak stěhoval někdejší předseda ČSSD.
V posledních letech vystupoval kníže Karel Schwarzenberg veřejné stále méně, v říjnu 2023 pak z rukou prezidenta Petra Pavla získal nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva za zásluhy o stát v oblasti politiky.
Pořiďte knihy o Karlu Schwarzenbergovi za výhodnou cenu:
Kníže Karel Schwarzenberg byl dvakrát ženatý, s manželkou Terezou Hardeggovou vychovali tři děti – syny Jana Nepomuka Schwarzenberga a Karla Filipa Schwarzenberga a dceru Annu Karolínu Morgan.