Byla považována za jednu z nejrychlejších a nejluxusnějších lodí své doby, sloužící převážně pro transatlantické cestování. Práce na ní začaly v roce 1904, v roce 1907 se vydala na svoji první cestu přes Atlantik. Ve stejném roce získala i Modrou stuhu pro loď, která nejrychleji překonala cestu z New Yorku do Evropy – plavba jí tehdy trvala necelých pět dnů.
To všechno byla Lusitania, loď, která se stala jednou příčin vstupu Spojených států amerických do bojů první světové války – 7. května 1915 se totiž RMS Lusitania stala terčem útoku německé ponorky U-20, když plula z New Yorku do Liverpoolu.
Útok jedním torpédem, který se odehrál bez varování, vedl k rychlému potopení lodi (ke dnu šla přibližně za 18 minut) a smrti 1,198 lidí, včetně 128 Američanů.
Jak a proč k potopení Lusitanie vlastně došlo?
Na počátku první světové války vyhlásilo Německo okolí Britských ostrovů za válečnou zónu a zahájilo námořní blokádu, přičemž zpočátku dodržovalo pravidla o ohlášení útoku na nepřátelské lodě. To se však brzy změnilo a v únoru 1915 Německo přestalo upozorňovat civilní lodě na blížící se útoky, což dramaticky zvýšilo riziko pro všechny lodě v oblasti.
Útok na Lusitanii byl proveden v kontextu, kdy Německo argumentovalo, že loď převážela munici a byla tedy legitimním vojenským cílem. Po incidentu se rozhořely vášně jak ve Spojeném království, tak ve Spojených státech, přičemž britská strana využila tragédii k posílení protiněmecké propagandy a zvýšení vojenského náboru. V USA incident výrazně ovlivnil veřejné mínění, které se začalo přiklánět k podpoře vstupu do války proti centrálním mocnostem.
Diplomatické důsledky a vstup USA do války
Potopení Lusitanie vyvolalo diplomatické napětí mezi USA a Německem, které vyvrcholilo v březnu 1917, kdy byl odhalen tzv. Zimmermannův telegram – plán Německa na obnovení neomezeného ponorkového válčení a podpory Mexika při napadení Spojených států.
Tento plán a další eskalace německých útoků nakonec vedly v dubnu 1917 k tomu, že USA oficiálně vstoupily do první světové války na evropských bojištích.